Od října 2023 nastávají velké změny u DPP. Jako první platí u DPP povinnost vést docházky a s tím je pak spojený nárok na příplatky za práci o svátcích, víkendech, nocích a nárok na dovolenou při splnění podmínek. Od července (asi) bude navíc třeba hlídat, jestli člověk, se kterým jste uzavřeli DPP nemá těchto dohod víc a pokud ano, tak stále platí, že lze na dohodu o provedení práce odpracovat maximálně 300 hodin za rok. Zatímco ale původně to platilo pro jednoho zaměstnavatele, dnes už se do tohoto limitu počítají i případné další dohody u stejného či jiného zaměstnavatele. Tedy všechny dohody v součtu se musí vejít do 300 hodin. Nově však začne platit limit, kdy příjem u jednoho zaměstnavatele nesmí překročit hranici 25 % průměrné mzdy. V současné době byla pro rok 2024 stanovena průměrná mzda ve výši 43 967 korun, z čehož vyplývá limit 10 992 korun. Při překročení tohoto limitu musí jak zaměstnavatel tak zaměstnanec odvést odvody na sociální zdravotní pojištění.
- Sociální pojištění – zaměstnavatel uhradí 24,8 % ze mzdy a dohodář dalších 6,5 % a nově ještě 0,6 % za nemocenské pojištění.
- Zdravotní pojištění – zaměstnavatel uhradí 9 % ze mzdy a dohodář dalších 4,5 %
Doposud se každá dohoda brala samostatně a vlastně ty, které nepřekročily 10 tisíc korun, tak se ani nehlásily. To se s novelou zákoníku práce mění. Pokud dohodář pracuje souběžně na dohodu u více zaměstnavatelů, celková výše jeho příjmů nesmí překročit 40 procent průměrné mzdy, jinak je nutné odvést sociální a zdravotní pojištění. V roce 2024 tento limit bude činit 16 130 korun.
Stejně jako u předchozího limitu, i zde při překročení této 40procentní hranice vzniká povinnost uhradit sociální a zdravotní pojištění jak ze strany brigádníka, tak ze strany všech zaměstnavatelů.
- Sociální pojištění – zaměstnavatelé uhradí 24,8 % z mezd a dohodář dalších 6,5 % a nově ještě 0,6 % za nemocenské pojištění.
- Zdravotní pojištění – zaměstnavatel uhradí 9 % z mezd a dohodář dalších 4,5 %.
A nepočítejte s tím, že se o nějakých dohodách nikdo nedozví. Pokud o nich budete chtít účtovat, použít náklady na ně na snížení daňového základu firmy, tak podle novely se musí všechny dohody o provedení práce nově registrovat na České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), kam ji musí hlásit zaměstnavatelé. Ohlašovací povinnost musí být provedena do 8 dní od nástupu či odchodu zaměstnance. Jako zaměstnavatel budete zároveň prostřednictvím písemného upozornění zaměstnance prověřovat, jestli tento dohodář nepodepsal smlouvu ještě někde jinde. Dohodář bude povinen upozornění a informaci o existujících či neexistujících jiných dohodách podepsat. Tím budete jako zaměstnavatelé chráněni před tím, že vám dohodář nějaké informace zatajil a že vám sociálka třeba za tři roky doúčtuje pojistné i s penále.
Vzhledem k tomu, že si ČSSZ povede všechny dohody v registru, bude zároveň zaměstnavatele informovat při překročení limitů, aby začali odvádět sociální pojištění. Zatím se proto tato povinnost odkládá na červenec, protože sociálka není připravena. Jestliže se později zjistí, že dohodář zaměstnavateli zatajil další dohody, budete se jako zaměstnavatel moci se obrátit na Okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) a žádat o určení plátce pojistného. Jestliže toto zatajení ze strany dohodáře zaměstnavatel dokáže, stane se dohodář sám plátcem pojistného, a to nejen původních 7,1 % , které by se měly srážet z odměny dohodáře, ale také celých 24,8 %, které měl původně hradit zaměstnavatel.
Jestliže se dohodář u zaměstnavatele v práci na dohodu osvědčil, může ho po 180 dnech písemně požádat o převod na pracovní poměr, a to v případě, pokud je vaše smlouva platná alespoň 12 měsíců a odpracovali jste v těchto uplynulých po sobě jdoucích 12 měsících v souhrnu nejméně 180 dní. Jako zaměstnavatel jste povinen brigádníkovi odpovědět písemně nejpozději do jednoho měsíce. Když vyhovíte, bude převeden na HPP. Když nebudete chtít vyhovět, musíte negativní stanovisko odůvodnit třeba provozními důvody, nebo povahou práce, ale písemně do těch 30 dnů.
Snad největší novinkou, která vstupuje v platnost od 1. ledna 2024, je placená dovolená u dohod o provedení práce tak u dohod o pracovní činnosti. Pokud si ji dohodář nevybere, budete mu ji muset proplatit.
Nárok na dovolenou vzniká ve chvíli, kdy doba trvání dohody překročí minimálně 28 pracovních dní a zároveň zaměstnanec odpracuje alespoň 80 hodin.
Řada změn nastává také v rámci smluv samotných, které podle zákoníku práce musí být sjednány vždy písemně. Budou také muset být mnohem specifičtější a měly by obsahovat následující údaje:
- bližší označení druhu práce
- bližší označení místa výkonu práce
- výměra dovolené a způsob určení délky dovolené (více si o dovolené řekneme níže)
- doba trvání a podmínky zkušební doby
- odborný rozvoj zaměstnance
- předpokládaná pracovní doba a doba odpočinku (přestávky na oběd, na odpočinek atd.)
- mzda a způsob odměňování
- kolektivní smlouva (má-li ji zaměstnavatel uzavřenou s odborovou organizací)
- postup při rozvazování pracovního poměru
Za mně doporučuji nepoužívat do budoucna tuto formu pracovního poměru pokud nemáte 100 % jistotu, že dohodář má dohodu jen u vás a nikde jinde.